Časová osa / Světové dějiny výpočetní techniky
-
1961
Pobočka společnosti IBM ve Německé spolkové republice předvedla proces zvaný tele-processing, pomocí něhož bylo možno ihned počítačově zpracovávat data přenášená telefonickou sítí.
Ve Velké Británii založena Clivem Sinclairem (1940-2021) společnost Sinclair Radionics (později Sinclair Research).
1962
V Západní Evropě je v provozu 1695 samočinných počítačů.
Na univerzitě v Manchesteru byl ve spolupráci s firmou Ferranti instalován tranzistorový počítač ATLAS (původně nazvaný MUSE). V tomto zařízení bylo poprvé použito virtuální paměti.
-
1964
Američan Douglas Engelbart (1925–2013) vynalezl ve Stanfordském výzkumném institutu zařízení „X–Y position indicator“, pro něž se záhy vžilo označení počítačová myš.
Začátek nástupu počítačů tzv. třetí generace založené na integrovaném obvodu.
Společnost IBM vyvinula pro sjednocení programovacích jazyků (FOTRAN, COBOL a ALGOL) složitý a obsáhlý jazyk PL/I (Programming Language I). Vzhledem ke své složitosti však nedosáhl PL/1 nikdy většího rozšíření.
V západoevropských zemích pracuje 3 919 samočinných počítačů. V Československu je jich v provozu 25. Počet samočinných počítačů v USA byl odhadován zhruba na 20 tisíc.
Američané Thomas Kurtz (*1928) a John Kemeny (1926–1992) vytvořili vyšší programovací jazyk BASIC (Beginners All Purpose Symbolic Code) určený původně pro výukové účely.
Společnost IBM uvedla na trh sérii počítačů pod označením IBM 360. Počítače této rodiny používaly jako první vzájemně kompatibilní software a periferní zařízení.
-
1965
V Berlíně byl uveden do provozu první evropský dopravní počítač sloužící k řízení městské hromadné dopravy. Počítače začínají následně pronikat masově do všech společenských odvětví.
Američan Gordon E. Moore (1929-2023) uveřejnil v časopise Electronics článek, v němž uvedl, že každých 18 až 24 měsíců se počet tranzistorů na čipu a výpočetní výkon počítačů zdvojnásobí. Toto tvrzení je označováno jako tzv. Moorův zákon a platí bez větších výjimek až dodnes.
1966
Robert H. Dennard (*1932) ze společnosti IBM vynalezl paměť DRAM (Dynamic Random Access Memory). Toto paměť se vyznačuje tím, že její integrované obvody obsahují kondezátory.
-
1967
Pracovníci Bellových laboratořích vyvinuli magnetickou bublinkovou paměť, určenou pro zpracování velkého množství dat.
David Noble ze společnosti IBM vynalezl floppy disk neboli disketu.
Američan Robert Bremer (1920–2004) definoval standardní sadu znaků, číslic a speciálních písmen použitelných v datové komunikaci, kód ASCII (American Standart Code for Information Interchange).
Tým vedený Jackem Kilbym vytvořil ve vývojovém středisku společnosti Texas Instruments první kapesní kalkulátor.
-
1968
Robertem N. Noycem a Gordonem E. Moorem založena společnost INTEL (INTegrated ELectronics).
Na počítačové konferenci v San Francisku prezentoval Douglas Engelbart poprvé odborné veřejnosti návrhy počítačové myši, textového editoru, online nápovědy a elektronické pošty.
1969
Ve výzkumných střediscích americké firmy AT&T Bell Laboratories vyvinuli Ken Thompson (*1943) a Dennisem Richtie (1941–2011) první komerční víceuživatelský a multiprocesingový operační systém UNIX.
Agenturou ARPA (Advanced Research Projects Agency) amerického ministerstva obrany byla vytvořena první jednoduchá počítačová síť ARPAnet. Ke konci tohoto roku zahrnovala tato síť propojení čtyř hostitelských počítačů umístěných v UCLA (University of California at Los Angeles), SRI (Stanford Research Institute), UCSB (University of California Santa Barbara) a UU (University of Utah).
-
23.12. 1969
Státy RVHP (SSSR, PLR, NDR, BLR, MLR a ČSSR) iniciovaly novou mezinárodní koncepci rozvoje výpočetní techniky. Jejím základem se staly počítače Jednotného systému elektronických počítačů (JSEP) třetí generace označované zkratkou EC.
1970
Na počátku tohoto roku bylo ve světě instalováno 111 600 počítačů, z toho 70 000 v USA a 23 900 v Západní Evropě.
