Aritma Praha a děrnoštítkové stroje
Národní podnik Aritma Praha je spjat s firmou Powers GmbH, která v roce 1940 založila v Praze-Vršovicích výrobnu dílů a později montáž 45sloupcových děrovačů. Tento závod se později přeměnil v pobočku německého koncernu Rheinmettal. V letech 1945 až 1950 prošel četnými změnami a po znárodnění v roce 1948 se stal počínaje od 1. ledna 1950 národním podnikem, nesoucím značku Aritma. Hlavní sídlo podniku se nalézalo v Praze 6 ve Vokovicích [1].
90sloupcové děrnoštítkové soupravy
Na začátku 50. let vyráběla společnost soupravy děrnoštítkových strojů, kdy byla vyvinuta a osvojena ve výrobě číslicová souprava na zpracování 90sloupcového děrného štítku systémem Aritma, kterou tvořil děrovač typ 140, třídič typ 200, součtový děrovač typ 400 a tabelátor typ 300. U této soupravy došlo na základě požadavků domácích a zahraničních odběratelů v roce 1953 k rozšíření o reléový kalkulační děrovač typ 500 a v roce 1957 o přezkoušeč typ 600, opakovač typ 710 a reléový kalkulační děrovač typ 520.
Důležitou inovační změnou v Aritmě na počátku 60. let bylo úspěšné dokončení vývoje a zavedení do výroby ucelené abecedně číslicové 90sloupcové děrnoštítkové soupravy, završené tabelátorem typ 320 a kterou dále tvořily: děrovač typ 150, přezkoušeč typ 610, třídič typ 220, zakládací reproduktor typ 720 a zakládací popisovač typ 700 [2]. Nová abecedně číslicová řada však vykazovala po svém zavedení do praxe značnou poruchovost, zejména tabelátor typ 320 a třídič 220 se staly uživateli nejčastěji reklamovanými zařízeními. Jedna z příčin vysoké poruchovosti spočívala již v několikrát zmíněném nedostatku kvalitních elektrotechnických součástek. Zlepšit situaci se v tomto směru podařilo pracovníkům n. p. Aritma až po nátlaku ministra MVS v roce 1963 [3]. Roční produkce téměř 200 souprav číslicových nebo 100 souprav abecedně číslicových představovala v 60. letech nejvyšší produkci děrnoštítkové techniky ze všech socialistických zemí. Celkem bylo vyrobeno více než těchto 2 250 souprav, z toho třetina šla na vývoz [4].
Děrnoštítkový počítač DP 100
Éra děrnoštítkových souprav vyvrcholila výrobou malého děrnoštítkového počítače DP 100 (Aritma 100), vyvíjeného od roku 1962 v kooperaci s VÚMS. Na něj později navázal malý dekadický počítač Artima 1010, určený především pro hromadné zpracování dat. Počítač DP 100 měl za cíl modernizovat klasické děrnoštítkové soupravy a nahrazovat stroje, jejichž výroba byla postupně ukončována (tabelátor 320, kalkulační děrovač 520, zakládací reproduktor 720). Pro svoji relativně nízkou cenu (2,5 mil. Kčs) se stal počítač DP 100 atraktivní pro řadu uživatelů a po zavedení do sériové výroby v roce 1967 bylo vyrobeno a prodáno v průběhu deseti let téměř 200 kusů a to i do zahraničí PLR, NDR a Jugoslávie [5].
Analogové počítače
Významnou kapitolou v činnosti podniku Aritma Praha byla i výroba analogové techniky. Od roku 1964 se v Aritmě-Vysočany vyráběly ve spolupráci s VÚMS malé elektronkové analogové počítače MEDA 1 a MEDA 2. Později podnik vyprodukoval řadu malých a středních tranzistorových počítačů MEDA 41 T a MEDA 42 T, které doplňovalo spojovací zařízením SPOZA, obsahující analogově číslicové a číslicově analogové převodníky.
Program JSEP
Na přelomu 60. a 70. let se n. p. Aritma Praha zapojil do mezinárodního programu JSEP a v tomto programu se orientoval na výrobu a vývoj děrnoštítkových zařízení na bázi 80sloupcového děrného štítku. Postupně byly vyráběny děrovač štítků s popisováním EC 9015, přezkoušeče EC 9018, popisovač EC 9014, třídič EC 9041, snímač štítků EC 6016 a EC 6112 a vstupní děrovače EC 7014 a EC 7013. Při vývoji těchto periferních zařízení se opět uplatnila ve větší míře spolupráce s VÚMS.
Aritma Praha a organizační změny
Během své historie prošel závod Aritma Praha několikerými strukturálními změnami. Do roku 1965 byl n. p. Aritma Praha součástí VHJ Závody Jana Švermy Brno a od téhož roku spolu s dalšími organizacemi trustu ZPA Organizační spojení závodů Aritma Praha s ZPA trvalo prakticky až do roku 1989, i když od roku 1981 v koncernové podobě. V roce 1960 vznikl samostatný výrobní závod v Aši a přechodně byly Aritmě podřízeny v letech 1960 – 1975 závod v Praze 9 Vysočanech (došlo ke sloučení n. p. Tesla Vysočany s n. p. Aritma Praha) a v letech 1968 – 1968 také závod v Novém Boru.V roce 1981 byl ustanovena nová pobočka v Hořicích [6].
Národní podnik Aritma Praha patřil co do rozsahu výroby zařízení výpočetní techniky v Československu k nejproduktivnějším. Do roku 1975 dodala Aritma pro tuzemské a zahraniční uživatele ze sortimentu hlavních výrobků: 18 000 děrnoštítkových strojů, 220 počítačů pro zpracování informací, 1 000 analogových počítačů MEDA a 160 jednoúčelových analogových počítačů [7].
Závěr
Význam děrnoštítkových počítačů n. p. Aritma Praha spočíval nejenom v jejich přímém nasazení na administrativní práce pro ně určené, ale staly se také určitým pomocným překlenovacím prvkem v období, kdy samočinné počítače vykazovaly minoritní podíl při zpracování dat. S nárůstem počtu samočinných počítačů na počátku 70. let ustoupila role děrnoštítkové techniky do pozadí a tato zařízení se etablovala jako nedílná součást vstupního a výstupního příslušenství výpočetních systémů.
| Druh strojů | Počet strojů | |
|---|---|---|
| 80sloupcový systém | ||
| Třídiče | 368 | |
| Tabelátory | 205 | Kalkulační a násobící děrovače | 71 |
| Opakovače, reproduktory, popisovače | 227 | |
| 90sloupcový systém | ||
| Třídiče | 1 779 | |
| Tabelátory | 1 213 | Kalkulační a násobící děrovače | 513 |
| Opakovače, reproduktory, popisovače | 985 | |
| Celkem | ||
| Třídiče | 2 147 | |
| Tabelátory | 1 418 | Kalkulační a násobící děrovače | 584 |
| Opakovače, reproduktory, popisovače | 212 | |
| Pramen: VLČEK, J., Výpočetní technika v zemích RVHP, ČSSR. Praha 1975, s. 25. | ||
Prameny
[1] ARITMA 1950-1980. Aritma Praha podniková publikace, Praha 1985, s. 12.
[2] Bližší popis těchto zařízení např. EHLEMAN, J., Stroje na děrné štítky. Praha 1967 nebo EHLEMAN, J., Mechanizace administrativy stroji na děrné štítky. Praha 1963.
[3] NA, Fond MVS, 1963, kart. 229 - Zpráva o zajištění zvýšení kvality děrnoštítkových strojů ARITMA.
[4] VLČEK, J., Výpočetní technika v zemích RVHP,ČSSR. Praha 1975, s. 22.
[5] Tamtéž, s. 23.
[6] ARITMA 1950-1980. Aritma Praha podniková publikace, Praha 1985, s. 24.
[7] SVOBODA, A., Kancelářské stroje, stroje na zpracování informací a pomocná zařízení ze zemí RVHP. Praha 1977, s. 244.
Význam děrnoštítkových počítačů n. p. Aritma Praha spočíval nejenom v jejich přímém nasazení na administrativní práce pro ně určené, ale staly se také určitým pomocným překlenovacím prvkem v období, kdy samočinné počítače vykazovaly minoritní podíl při zpracování dat.
S nárůstem počtu samočinných počítačů na počátku 70. let ustoupila role děrnoštítkové techniky do pozadí a tato zařízení se etablovala jako nedílná součást vstupního a výstupního příslušenství výpočetních systémů.
