Přeskočit navigaci

Časová osa / Světové dějiny výpočetní techniky

  • 12. 5. 1941

    Konrád Zuse předvedl vědecké veřejnosti plně funkční a již také v praxi použitelný model počítače Z3. Tento počítač je označován jako první programovatelný počítač na světě, který skutečně fungoval.

    Jeho skříň obsahovala 2600 elektromagnetických relé a Z3 dosahoval průměrné rychlosti jednoho součtu za sekundu. V roce 1944 byl Z3 zničen při náletu spojeneckého letectva na Berlín.

    1942

    Konrád Zuse začíná pracovat na počítači Z4 úspěšně realizovaném v roce 1945.

    John V. Atanasoff (1903–1995), profesor matematiky na univerzitě v Iowě a jeho asistent Clifford E. Berry (1918–1963) dokončili vývoj elektronického počítače označovaného jako Attanasoff–Berry Computer neboli ABC.

    Jejich projekt však zůstal na dlouhou dobu téměř zapomenut. Atanasoffových myšlenek později využil bez jeho svolení ve svém výzkumu J. Mauchly. Prvenství ve vývoji počítačů v USA musel poté přiznat Atanasoffovi až Federální soud v roce 1973.

  • 1943

    Ve Velké Británii byl uveden do chodu počítač Colossus určený pro luštění šifer. Při jeho výrobě se tvůrci inspirovali myšlenkami Alana M. Turinga.

    7.8. 1944

    Americký průkopník výpočetní techniky Howard H. Aiken (1900–1973) uvedl na Harvardské univerzitě oficiálně do provozu samočinný reléový počítač nazvaný jako ASCC (Automatic Sequence Controlled Calculator), známý rovněž pod označením Harvard Mark I. Tento stroj byl prvním programově řízeným počítacím automatem v USA.

    1944

    Americký matematik John von Neumann (1903–1957) začal pracovat na koncepci prvního paměťově programovatelného počítače EDVAC (Electronic Discrete Variable Computer). Neumann následně zformuloval progresivní koncepci konstrukce elektronických počítačů označovanou jako Neumannova architektura počítačů.

  • 1945

    Nastupují elektronkové počítací automaty. Začátek počítačů tzv. první generace.

    Na Pensylvánské univerzitě zkonstruovali pro americkou armádu John Presper Eckert (1919–1995) a John W. Mauchly (1907–1980) první elektronický velkopočítač ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer). Celé zařízení vážilo 30 tun a zabíralo plochu 140 m2. ENIAC měl více než 17 500 elektronek a 1 500 relé.

    Vannevar Bush v článku As We May Think (Jak můžeme myslet), uveřejněném v časopise Atlantic Monthly, nastínil vizi zařízením memex. Tento přístroj měl obsahovat množství strukturovaných informací propojených jak na textové, tak i obrázkové. Dokumenty v memexu měly být provázány technikou tzv. asociativního indexování. Bush tak nepřímo popsal současný multimediální počítač připojený k Internetu.

    Konrád Zuse zveřejnil první univerzální programovací jazyk na světě Plankalkül. Na jeho vývoji pracoval od roku 1941.

  • 16. 2. 1946

    Projekt ENIAC, do té doby přísně utajovaný byl poprvé představen veřejnosti.

    1947

    Howard H. Aiken spustil se svým týmem reléový počítač SSCC (Selective Sequence Controlled Computer) neboli Harvard Mark II. V souvislosti s tímto počítacím automatem se poprvé oficiálně vyskytnul bug neboli programová chyba, kterou způsobila můra mezi dvěma reléovými kontakty.

  • 1948

    Američané John Bardeen (1908–1991), Walter H. Brattain (1902–1987) a William Shockley (1910–1989) objevili tranzistor, jenž se stal hlavním stavebním prvkem počítačů druhé generace.

    Společnost IBM postavila počítač SSEC (Selective Sequence Electronic Calculator). Jednalo se o první počítací automat u něhož byl možný zásah do programového postupu.

    Zakladatel kybernetiky, Američan Norbert Wiener (1894–1964) publikoval knihu Cybernetics or Control and Communication in the Animal and the Machine (Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích). Tato kniha se stala základním dílem pro tuto novou vědeckou disciplínu.

    Ve Velké Británii uvedl do provozu tým Fredericka C. Williamse (1911–1977) a Toma Kilburna (1921–2001) prototyp počítače Manchester Mark I. Tento počítací automat byl prvním strojem vytvořeným podle von Neumannovy koncepce s programem uloženým v paměti.

    Američan Claude E. Shannon (1916–2001) v článku A Mathematical Theory of Communication (Matematická teorie komunikace) v časopise Bell System Technical Journal zveřejnil poprvé pojem bit jako základní jednotku informace.

  • 1949

    Na britské univerzitě v Cambridgi dokončil tým Maurice V. Wilkese (1913–2010) první paměťově programovatelný elektronkový počítač EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Computer).

    John P. Eckert a John W. Mauchly vyvinuli počítač BINAC (Binary Automatic Computer), jenž byl vybavený za účelem zvýšení spolehlivosti dvěma procesory zapojenými do tandemu.

    Konrád Zuse založil v německém městě Neukirchen Kreis Hünfeld jednu z prvních počítačových firem v poválečné Evropě. Firma ZUSE KG byla pak až do roku 1964 největším výrobcem počítačů v Německu.

  • 1950

    Společnost Remington Rand odkoupila Eckert–Mauchly Computer Corporation (EMCC) a vstoupila tak do oblasti počítačového průmyslu.

    Jay W. Forrester (1918–2016) spustil s kolektivem spolupracovníků na MIT počítač Whirlwind vybavený krystalovými diodami. V roce 1953 byla do tohoto počítače jako prvního na světě instalována feritová magnetická paměť.

    Ve Spojených státech amerických byly uvedeny do chodu počítače SEAC (Standards Eastern Automatic Computer) a SWAC (Standards Western Automatic Computer). SWAC byl ve své době nejrychlejším počítačem na světě, přičemž součet dvou čísel mu trval 64 mikrosekund a násobení 384 mikrosekund.

O projektu

Kdo je za projektem?

Autorem projektu Historie výpočetní techniky v Československu je Mgr. Petr Kovář. Textová část stránek vznikla v letech 2004–2005 jako diplomová práce na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Hlavním cílem tohoto webu je zmapovat historii a vývoj počítačů v Československu v letech 1950–1975.

Fotogalerie

Citát z historie počítačů

„Matematický stroj nesmí být sensačním překvapením pro mladého člověka. Musí se s ním seznámit jako s obvyklým zařízením, které je jedním z běžných prostředků k dobývání obživy.“

Antonín Svoboda
(I. celostátní konference v oboru výpočetní a organizační techniky), Praha 1958