Přeskočit navigaci

Analogové a hybridní počítače

První analogové počítače

V Československu započal vývoj analogové výpočetní techniky mezi léty 1951 až 1953, kdy byly zahájeny přípravné práce na návrhu a konstrukci speciálních analogových zařízení. První speciální jednoúčelový elektronkový analogový počítač s přesnými počítacími potenciometry byl dokončen ve Vojenském technickém ústavu pod označením EUZ I. V polovině 50. let se jeho vývoj přesunul do Výzkumného ústavu telekomunikací v Praze (VÚT), kde byl na jeho základě vyvinut v roce 1956 první čs. malý elektronický diferenciální analyzátor MEDA.

Další vývoj tohoto zařízení převzal Výzkumný ústav matematických strojů. Sériová výroba diferenciálního analyzátoru MEDA se rozběhla pak v roce 1958 v n. p. Tesla Vysočany [1]. Tento elektronkový univerzální počítač první generace se vyráběl úspěšně až do roku 1965. Kromě VÚMS, VÚT a Tesly Vysočany se výzkumem a vývojem analogové techniky zabývalo také několik dalších pracovišť Ústav teorie informace a automatizace (ÚTIA) ČSAV v Praze, Ústav pro výzkum radiotechniky (ÚVR) Tesla Opočínek a Závody průmyslové automatizace.

Na těchto pracovištích bylo zhotoveno několik různých typů analogových počítačů, z nichž nejdůležitější tzv. diferenciální analyzátory byly tyto:

Přehled diferenciálních analyzátorů v ČSR vyrobených do roku 1960
Počítač Princip Vyrobil
EMDA elektromechanický VÚMS
ANALOGON elektromechanický VÚMS
DIANA elektromechanický ÚTIA
MEDA elektronický Tesla Vysočany
DBA-B elektronický ÚVR
AP 3 elektronický ÚVR
AP 4 elektronický ÚVR
Pramen: KLÍR, J., Matematické stroje. Praha 1961, s. 150.

Počítače AP 4, AP 3 a ANALOGON

Vývoj počítače AP 4 a velkých analogových zařízení AP 3 a ANALOGON byl ukončen v roce 1960. S sériovou výrobou malého analogového počítače AP 4 se započalo v roce 1961 v podniku Tesla Pardubice (závod Opočínek) a o roku 1962 se v závodě komplementoval i střední analogový počítač AP 3M, který byl na dlouho dobu největším analogovým počítačem vyrobeným v Československu. Velký analogový počítač ANALOGON z produkce pracovníků VÚMS byl zhotoven v roce 1961 pouze v prototypovém provedení a do sériové výroby se ho nepodařilo prosadit, přesto že svými parametry odpovídal tehdejším špičkovým zahraničním výrobkům [2]. VÚMS dále vyvíjel od roku 1960 analogovou výpočetní techniku pro potřeby leteckého průmyslu, završenou tranzistorovým počítačem TL 29 pro cvičnou kabinu známého čs. školního letounu L 29.

Řada počítačů MEDA

Ve spolupráci VÚMS a n. p. Aritma Praha vznikly malé elektronkové počítače MEDA 1 a MEDA 2, které se vyráběly sériově od roku 1964, dále ještě stavebnice analogových prvků pro přístrojové servomechanismy, převodovky, přesné funkční potenciometry atd. Oba počítače sloužily k řešení soustav diferenciálních rovnic. V letech 1964–1965 následovala další kooperace na výzkumu, vývoji a výrobě malých a středních tranzistorových analogových počítačů pod označením MEDA T (MEDA 40 T, MEDA TS, MEDA 60 T, MEDA 80 T). Tyto stroje představovaly první větší tranzistorové analogové počítače nejen v ČSSR, ale i v rámci států RVHP a dostalo se jim i několika prestižních mezinárodních ocenění [3]. Počítače řady MEDA T se vyráběly velmi úspěšně několik následujících roků a v polovině 70. let překročil počet prodaných počítačů této řady 1 000 kusů, z čehož více než 50 % produkce šlo na export, zejména do států RVHP [4].

Analogový počítač AP Š

Přibližně ve stejnou doby, kdy bylo se rozběhla výroba počítačů řady MEDA T, zahájil národní podnik Tesla Pardubice výrobu školního tranzistorového analogového počítače AP Š. Tento stroj byl pro svoji relativně nízkou cenu, přibližně 75 000 Kčs, určen pro středoškolskou výuku odborníků na výpočetní techniku. Do roku 1975 bylo vyrobeno celkem 350 těchto zařízení, což byl největší počet jednotek jednoho typu počítače dodaných Teslou Pardubice na trh. Pro náročnější výuku výpočetní techniky na vysokých školách sloužil složitější počítač MEDA TS v pořizovací ceně 150 000 Kčs [5].

Hybridní počítač ADT 7000

Završení produkce analogových počítačů z dílen VÚMS představoval hybridní počítačový systém třetí generace ADT 7000, vyvinutý v letech 1972–1974. Tento systém tvořil číslicový minipočítač ADT 4000 (nebo 4316) a analogový počítač ADT 3000 a k tomu přináležejícího periferního a softwarového vybavení (hybridního a číslicového). Hybridní analogový systém ADT 7000 byl určen pro řešení širokého sortimentu úloh diferenciálního charakteru s možností časově paralelního nebo sekvenčního řazení jednotlivých operací. Stavebnicovost hybridního počítače ADT 7000 umožňovala vytvářet samostatné výpočetní jednotky, přičemž většího uplatnění nalezla u uživatelů jeho číslicová část ADT 4000. Na výrobě systému ADT 7000 se podílely ZPA Trutnov a ZPA Čakovice.

Závěr

Ve výrobě analogových počítačů se podařilo čs. průmyslu dosáhnout výrazně lepších výsledků než při výrobě počítačů číslicových. Tento fakt byl způsoben kromě kvalitní výzkumně vývojové základny v VÚMS a v n. p. Tesla Pardubice, také včasným zajištěním příslušné výrobní základny, kterou se podařilo nalézt již v roce 1960 v závodě Aritma Vysočany [6].

Prameny

[1] V roce 1960 došlo ke sloučení n. p. Tesla Vysočany s n. p. Aritma Praha. Výroba analogového počítače MEDA pak probíhala pod hlavičkou n. p. Aritma Praha.

[2] FRK, M., HRBEK, V. a kol., 30 let československého elektrotechnického a elektrotechnického průmyslu. Praha 1978, s. 481.

[3] Např. zlaté medaile na veletrhu INFORGA 1965, na Mezinárodním veletrhu v Brně 1966 a Lipském veletrhu 1967. Blíže o ocenění počítačů řady MEDA T viz Kolektiv autorů, Výzkumný ústav matematických strojů. Praha 1978, s. 31.

[4] Přesné souhrnné údaje o počtu vyrobených a prodaných analogových počítačů bohužel dobová literatura ani archivní prameny neposkytují.

[5] TŮMA, J., Automatizace a kybernetika. Praha 1971, s. 106.

[6] Určitou roli zde hrála samozřejmě i nižší technologická náročnost výroby analogových počítačů.

Co je to analogový počítač?

Počítač, ve kterém jsou informace zobrazeny spojitě proměnnými fyzikálními veličinami (např. napětím, proudem, úhlem nastavení hřídele apod.).

O projektu

Kdo je za projektem?

Autorem projektu Historie výpočetní techniky v Československu je Mgr. Petr Kovář. Textová část stránek vznikla v letech 2004–2005 jako diplomová práce na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Hlavním cílem tohoto webu je zmapovat historii a vývoj počítačů v Československu v letech 1950–1975.

Fotogalerie

Citát z historie počítačů

„Matematický stroj nesmí být sensačním překvapením pro mladého člověka. Musí se s ním seznámit jako s obvyklým zařízením, které je jedním z běžných prostředků k dobývání obživy.“

Antonín Svoboda
(I. celostátní konference v oboru výpočetní a organizační techniky), Praha 1958