Přeskočit navigaci

Časová osa / Světové dějiny výpočetní techniky

  • 1951

    V USA byl zprovozněn Harvard Mark III. Programy a data byly do něj vkládány pomocí magnetické pásky.

    Maurice V. Wilkes vytvořil se svým týmem pro EDSAC asembler neboli překladač kódu jazyka symbolických instrukcí do strojového kódu.

    John P. Eckert a John W. Mauchly zkonstruovali počítač UNIVAC (UNIVersal Automatic Computer), který se stal prvním komerčně vyráběným číslicovým počítačem. UNIVAC uvedla na trh společnost Remington Rand.

    Maurice V. Wilkes, Stanley Gill (1926–1975), David J. Wheeler (1927–2004) uveřejnili první knihu o programování s názvem The Preparation of Programs for an Electronic Digital Computer (Příprava programů pro elektronické digitální počítače).

    1952

    Howard H. Aiken dokončil Harvard Mark IV. Tento matematický stroj byl již plně osázený elektronkami.

    Pod vedením Johna von Neumanna byl ve Spojených státech amerických uveden do provozu počítač EDVAC.

    IBM zahájila modelem 701 výrobu počítačové řady 700.

  • 1953

    V Sovětském svazu sestrojil kolektiv akademika S.A. Lebeděva (1902–1974) velký samočinný počítač BESM (Bolšaja Elektronnaja Sčetnaja Mašina), který se svými parametry řadil k nejrychlejším matematickým strojům na světě.

    IBM se výrazně prosadila na trhu s prodejem modelu IBM 650, vybaveného magnetickou bubnovou pamětí. Tohoto počítacího automatu bylo instalováno do začátku 60. let celosvětově přes 2000 kusů, což byl na tehdejší dobu mimořádný úspěch.

    V Sovětském svazu se rozběhla sériová výroba samočinného počítače STRELA.

    1954

    UNIVAC 1103, první komerčně prodávaný počítací automat, jenž měl kromě magnetopáskové paměti i rychlou paměť tzv. magnetickém bubnu.

    Americká společnosti Texas Instruments zahájila sériovou výrobu křemíkových tranzistorů.

  • 1955

    V Bellových laboratořích v USA byl skupinou vědeckých pracovníků v čele s Jeanem H. Felkerem (1919–1994) zkonstruován první tranzistorový počítač na světě nazvaný TRADIC (Transistor Digital Computer). Nastává počátek nástupu počítačů tzv. druhé generace, které využívají tranzistorových a polovodičových prvků.

    ENIAC, první stroj, který měl veškeré rysy moderních počítačů, ukončil svoji činnost.

    1956

    Počítač IBM 305 RAMAC (Random Access Memory Accounting Control) obsahoval jako první na světě zařízení podobné dnešním harddiskům. Kapacita tohoto zařízení činila 5 MB.

  • 1957

    První vyšší programovací jazyk nazvaný jako FORTRAN (FORmula TRANslation) je distribuován pro počítače IBM 704. FORTRAN vyvíjeli zaměstnanci IBM v čele s Johnem Backusem (1924–2007) od roku 1954.

    V Praze byl kolektivem docenta Antonína Svobody (1907–1980) spuštěn reléový počítač SAPO (SAmočinný POčítač), který jako první využil principu fault–tolerant neboli jištění proti chybám na základě vícenásobné operační jednotky.

    První jehličková tiskárna uvedena společností IBM.

  • 1958

    Na počátku tohoto roku bylo v USA instalováno 1 546 samočinných počítačů, ve Velké Británii 33, v NSR 20 a ve Francii 15.

    Založena americká firma Commodore International pozdější úspěšný výrobce počítačů značky Commodore.

    Dánský matematik Peter Naur (1928–2016) sestavil první verzi programovacího jazyka ALGOL (ALGOrithmic Language). V následujících letech vznikly verze ALGOL 60 a ALGOL 68.

    V Japonsku jsou postaveny firmou Nippon Electric Corporation (NEC) první tranzistorové počítače NEAC 1101 a 1102.

    Jack C. Kilby (1923–2005) zhotovil u společnosti Texas Instruments první integrovaný polovodičový obvod (IO). Tento čip byl osazený germaniovým tranzistorem, odpory a kondenzátory.

    Švýcarský vědec Jean Hoerni (1924–1997) v rámci firmy Fairchild Corporation vyvinul planární techniku pro výrobu tranzistorů, čímž byla umožněna hromadná produkce tranzistorů a integrovaných obvodů.

  • 1959

    IBM zahájila modelem 1401 výrobu počítačové řady 1400.

    Američan Robert N. Noyce (1927–1990) vynalezl planární integrovaný obvod, pro masovou výrobu mnohem vhodnější než Kilbyho obvod.

    V SSSR vyvíjen první počítač řady Minsk.

    Dokončen první britský tranzistorový počítač METROVIC 950.

    1960

    Pro ekonomické aplikace byl v USA zformulován programovací jazyk COBOL (Common Business Oriented Language).

O projektu

Kdo je za projektem?

Autorem projektu Historie výpočetní techniky v Československu je Mgr. Petr Kovář. Textová část stránek vznikla v letech 2004–2005 jako diplomová práce na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Hlavním cílem tohoto webu je zmapovat historii a vývoj počítačů v Československu v letech 1950–1975.

Fotogalerie

Citát z historie počítačů

„Matematický stroj nesmí být sensačním překvapením pro mladého člověka. Musí se s ním seznámit jako s obvyklým zařízením, které je jedním z běžných prostředků k dobývání obživy.“

Antonín Svoboda
(I. celostátní konference v oboru výpočetní a organizační techniky), Praha 1958